|
|
Trendy a faktory naděje dožití v České republice
Lukele, Aneta
Diplomová práce se zabývá trendy a faktory naděje dožití v České republice v období od roku 2016. Cílem práce je objasnit význam demografických faktorů na vývoj naděje dožití, včetně analyzování časoprostorového vývoje kojenecké úmrtnosti a struktury úmrtnosti, atonacelostátní, krajské i okresní úrovni. V práci je rovněž objasněn vliv pandemie covidu-19 na hodnoty naděje dožití. V yužitými metodami jsou demografická analýza, statistické metody (analýza časových řad, regresní a korelační analýza) a predikce budoucího vývoje, komparace a syntéza. Ačkoli je naděje dožití při narození již dlouhodobě rostoucí, vlivem pandemie covidu-19 došlo ve vybraných letech ke snížení hodnot naděje dožití u obou pohlaví ve všech krajích. Nejvyšších hodnot naděje dožití při narození dosahují muži i ženy v Hlavním městě Praze (77,1 let u mužů, 82,4 let u žen), nejnižších hodnot naopak v kraji Ústeckém a Karlovarském (72,7 let u mužů, 78,8 let u žen). Ke snižování dochází taktéž u kojenecké úmrtnosti téměř ve všech krajích. Hlavními faktory ovlivňující naději dožití je úroveň vzdělání, ekonomická aktivita a s tím spojená výše finančních příjmů, stav zdravotnictví, životní prostředí, politická situace v zemi, nečekané události viz covid-19 a řada dalších. Předpokladem je nadále rostoucí naděje dožití při narození a stálé snižování kojenecké úmrtnosti. Doporučení jsou navržena zejména z pohledu prohlubování stárnutí populace se souvisejícím snižováním plodnosti, a také na relevatnost prožívání stáří ve zdraví.
|
|
|
Specifika Argentiny v úmrtnosti na infekční a parazitární nemoci v kontextu Latinské Ameriky
Šorelová, Michaela ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Specifika Argentiny v úmrtnosti na infekční a parazitární nemoci v kontextu Latinské Ameriky Abstrakt Tato práce se zabývá úmrtností na infekční a parazitární nemoci v Argentině na přelomu 20. a 21. století. V tomto období byla v Argentině zaznamenána relativně vysoká úroveň úmrtnosti na infekční nemoci, která ve státech, kde již proběhl epidemiologický přechod, není úplně obvyklá. Diplomová práce se snaží teoreticky vysvětlit vyšší úroveň úmrtnosti na infekční nemoci popisem situace týkající se infekčních nemocí v rámci regionu Latinské Ameriky. Zabývá se průběhem demografické revoluce a epidemiologického přechodu v regionu Latinské Ameriky, které měly významný vliv na změny v oblasti úmrtnosti a dále popisuje vývoj výskytu konkrétních infekčních nemocí v Argentině. Na teoretickou část navazuje analytické vysvětlení úmrtnosti na infekční a parazitární nemoci pomocí výsledných ukazatelů úmrtnostních tabulek a dekompoziční metody využitých v práci. Hlavním cílem této práce je tedy zjistit, co nejvíce ovlivňovalo vysokou a téměř konstantní úroveň úmrtnosti na infekční nemoci v Argentině na přelomu století. Analýza byla prováděna i za vybrané státy Latinské Ameriky, vstupující do analýzy na základě několika podobností či odlišností v oblasti úmrtnosti, z důvodu zjištění, kde a čím se Argentina odlišuje od...
|
|
|
Dynamika populačního stárnutí ve světě
Bošková, Mariana ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Dynamika populačního stárnutí ve světě Abstrakt Práce má za cíl zhodnotit průběh populačního stárnutí ve světě. Toto téma je v dnešní době velice aktuální, a pravděpodobně bude i do budoucna, pro řadu států světa. Zhodnocení populačního stárnutí probíhá především pomocí pěti ukazatelů: indexu stáří, indexu ekonomické závislosti, úhrnné plodnosti, naděje dožití při narození a mediánového věku. Větší pozornost je kladena zejména na roky 1950, 2015 a 2050, ovšem do práce je také zahrnut index přírůstku použitých ukazatelů, který mapuje vývoj po celý tento stoletý časový horizont. Zatímco v minulosti stárnutí populací probíhalo v ekonomicky vyspělých státech, do budoucna bude tento trend s největší pravděpodobností probíhat dle výsledků nejvýrazněji v rychle rozvíjejících se státech Východní a Jihovýchodní Asie, a to s rychlejší dynamikou. Klíčová slova: demografické stárnutí, svět, index stáří, index ekonomické závislosti, úhrnná plodnost, naděje dožití při narození, mediánový věk
|
|
|
What Are the Elements with Strongest Impact on Life Expectancy?: A Study Focused on the United Mexican States During Recent Years
Nedvěd, Vojtěch ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Herman, Dominik (oponent)
Naděje na dožití při narození je považována za důležitý indikátor vyjadřující míru rozvoje zemí. Vtéto bakalářské práci se zabýváme určením naděje na dožití ve spolkových státech Mexika. Cílem práce je zkoumat tři hlavní proměnné ovlivňující naději na dožití, jsou jimi výdaje na zdravotní péči, míra nezaměstnanosti a počet zapsaných studentů na prvním stupni základní- ho vzdělávání. Pro analýzu byla použita data pokrývající období 21 let v letech 1994 až 2014. Kromě základních proměnných byly v modelech dále použity determinanty, u kterých, na základě dostupných výzkumů, předpokládáme vliv na naději na dožití (míra proočkovanosti, gramotnost a dětská úmrtnost). Vzávislosti na stanovených hypotézách byly aplikovány fixed e↵ect a ran- dom e↵ect modely. Robustnost měření byla otestována pomocí Principal Component Analysis, kde byly použity proměnné ze čtyř hlavních kategorií ovlivňujících naději na dožití - ekonomické, sociální, zdravotnické a envir- onmentální. Výsledky práce naznačují pozitivní efekt výdajů ve zdravotnictví na naději na dožití při narození, nicméně nepotvrzují signifikantní vliv nezaměstnanosti a míry zapsaných studentů do prvního stupně...
|
|
|
Úmrtnost v zemích východní a jižní Evropy: trendy a struktury
Šplíchal, Matěj ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Dzúrová, Dagmar (oponent)
Úmrtnost v zemích východní a jižní Evropy: trendy a struktury Abstrakt Cílem této práce je zhodnotit vývoj a trendy úmrtnostních poměrů v jižní a východní Evropě od konce druhé světové války do současnosti. Vývoj úrovně úmrtnosti je detailněji analyzován na čtyřech modelových evropských státech. Z jižní Evropy se jedná o Itálii a Portugalsko, z východní Evropy se jedná o Maďarsko a Bulharsko. V úvodní části je zobrazen vývoj hrubé míry úmrtnosti, který je následné doplněn standardizací. Oba tyto základní ukazatele slouží jen pro úvodní zobrazení a dokreslení situace. Dále se pak už práce zabývá podrobnější analýzou vývoje úmrtnosti na základě úmrtnostních tabulek a dekompozičních metod. Po analýze ukazatele naděje dožití při narození, kojenecké úmrtnosti a intervalové délky života jsou následně použity metody rozkladu rozdílu mezi dvěma demografickými ukazateli (metoda Kitagawy, R. Pressata, E. Arriagy a V. M. Shkolnikova). Závěr analytické části se zabývá variabilitou věku při úmrtí. Hypotézy, stanovené v úvodní kapitole, jsou v závěru práce zhodnoceny na základě předešlých výsledků. Klíčová slova: úmrtnosti, naděje dožití při narození, jižní Evropa, východní Evropa
|
|
|
Porovnání úmrtnosti v ČR a v dalších zemích EU
Tětěruková, Šárka ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tématem bakalářské práce je porovnání vývoje úmrtnosti v České republice a dalších zemích Evropské unie v letech 1960 až 2010. V úvodní části jsou popsány základní ukazatele a výpočty týkající se úmrtnosti. Významnou část bakalářské práce tvoří analýza vývoje kojenecké úmrtnosti (bez rozlišení pohlaví) a střední délky života při narození, ve věku 25 a 65 let (zvlášť pro každé pohlaví). Státy jsou rozdělené do čtyř sledovaných skupin -- "západní", "severní", "východní" a "jižní". Toto dělení evropských států je převzato od Organizace spojených národů (OSN), která jej využívá pro statistické účely. Hlavním zdrojem dat pro zpracování grafů je Human mortality database, chybějící data jsou doplněna z databáze Eurostatu. V závěru je nástin budoucího vývoje střední délky života při narození do roku 2080 na základě projekce populačního vývoje databáze Eurostat z roku 2013. Práce poskytuje ucelené informace o rozdílnosti úmrtnosti ve vymezených skupinách zemí.
|
|
|
The influence of non-health factors on life quality
Beňačka, Adam ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
The aim of this master thesis is to analyze the influence of non-health factors on quality of life in member countries of the European Union. For the analysis, economic and developmental variables were used. The master thesis begins with analysis of life expectancy in the world due to quality of life directly affecting life expectancy. The next part is devoted to the analysis of the influence of GDP on quality of life and correlation between single dimensions of the Human Development Index. The Health index, Inequality-adjusted income index, Expenditure on public health and GNI per capita PPP were analyzed in order to illustrate their influence and importance in provision of quality of life. Unemployment of the age group 55+ and out-of-pocket spending were analyzed to demonstrate their influence on quality of life and life expectancy. Pension systems and retirement age were analyzed with connection to ageing of the population and fiscal problems arising from decreased fertility. Gender inequality is analyzed, drawing adverse consequences of a more equitable, but not a long-term oriented society. As a result of this master thesis, the conclusion was drawn in form of a Quality of life dilemma diagram. The diagram consists of all the variables analyzed in the master thesis displaying positive, negative and likely positive relationships between variables and quality of life. In the conclusion, the problem of sustainability of public finances, welfare state and competitiveness caused by longevity and low fertility affecting future quality of life in the European countries is summed up. The finding of this thesis is that quality of life is a very complex issue and in order to achieve a sustainable quality of life, all the variables have to be wisely governed. Short-term unbalanced improvements in quality of life will very likely retaliate in terms of deterioration of other variables in the future, pulling quality of life down. s
|
|
|
Veřejné a soukromé výdaje na zdravotnictví (komparace)
Pásková, Alena ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Dugová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce hodnotí strukturu financí vydávaných na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD. Zabývá se poměrem mezi veřejnými a soukromými výdaji. První část charakterizuje zdravotnictví z hlediska typologie statků a popisuje možnosti jeho financování. Druhá část hodnotí zdravotnictví v České republice, jeho právní rámec, síť zdravotnických zařízení a veřejných zdravotních pojišťoven, představuje model financování. Ve třetí části jsou porovnávány soukromé výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD, je sledována závislost mezi procentuální výší soukromých výdajů na zdravotnictví a očekávanou dobou dožití při narození v letech 1980 -- 2010.
|
|
|
Vývoj a vzájemné vztahy mezi demografickými ukazateli
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a vývoj demografických ukazatelů v rámci světových regionů a států. Zkoumá vztahy mezi demografickými ukazateli a nachází souvislosti mezi ekonomickým, politickým a demografickým vývojem. První část práce definuje demografické ukazatele a zobrazuje jejich vývoj od roku 1960 až 2008. Důraz je kladen především na zobrazení vývoje v České republice a v zemích, ve kterých došlo k nejvýraznějším změnám. Druhá část práce je zaměřena na zkoumání ekonomických a zdravotnických faktorů, které ovlivňují demografické ukazatele. Cílem je tento vliv kvantifikovat a změřit jeho intenzitu. K tomu jsou použity metody regresní analýzy a analýzy rozptylu. K nejvýraznějšímu poklesu obecné míry úmrtnosti došlo ve sledovaném období v Jemenu, naopak na Ukrajině došlo k navýšení. Nejnižší hodnoty kojenecké úmrtnosti jsou dlouhodobě měřeny ve státech skandinávského poloostrova, což také pozitivně ovlivňuje střední délku života při narození v těchto zemích. Ve státech jižní Evropy a Egyptě klesl kvocient kojenecké úmrtnosti nejvíce, zatímco v Zimbabwe a Demokratické republice Kongo došlo pouze k nevýraznému snížení. Vývoj těchto ukazatelů značně ovlivnil střední délku života při narození v jednotlivých zemích. Mezi hlavní faktory, ovlivňující střední délku života při narození, patří HDP na obyvatele v PPS, počet doktorů, výdaje ve zdravotnictví, spotřeba alkoholu či rozšíření očkování.
|
host ::
RSS.